EU JE BŘEMENEM V LÉČBĚ OCHRNUTÝCH A DEPRESIVNÍCH PACIENTŮ

2. 07. 2013 12:35:11
V rámci Evropského měsíce mozku pořádal v zasedacím sále Senátu PČR jeho předseda Milan Štěch ve spolupráci s Českou společností pro neurovědy konferenci „Výzkum lidského mozku – Velké téma 21. století“, kterou moderovala místopředsedkyně VVVK Senátu PČR, předsedkyně České společnosti pro neurovědy a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., jež sama vystoupila s přednáškou „Regenerativní medicína a onemocnění mozku“, v níž vysvětlila, jak přispívá regenerativní medicína k léčbě onemocnění mozku, ochrnutí, Alzheimerově chorobě, mozkovým nádorům... Její ústav je jediný lékařský ústav u nás zabývající se základním výzkumem kmenových buněk, které získává buď z embrya nebo fetu (embryo po 9. týdnu do porodu) nebo klonováním kostní dřeně, kůže či plic dospělých jedinců. Kmenové buňky mohou nahradit zničené buňky, nebo mají alespoň silný terapeutický účinek, díky němuž se výrazně zlepší život pacienta.

EU je břemenem v léčbě ochrnutých a depresivních pacientů

Přetrženou míchu na zvířatech lze opravit injekcí kmenových buněk. Je velkou výzvou pro zákonodárce, aby umožnili tuto léčbu i u lidských nešťastníků a dovolili aplikovat buňky z fetu i lidem.



Z přednášky profesorky Sykové vyplynulo, že nejdůležitější pro léčbu jsou buňky z fetu, s nimiž může ústav sice laboratorně pracovat, ale, bohužel, kvůli byrokratickým předpisům jen experimentálně na myších a tedy nemůže pomoci například nemocným s poraněním míchy, které není v současné době u nás léčeno, a přitom by jejich aplikace byla pro tyto pacienty vysvobozením, přímo znovuzrozením. U zvířat stačí k vyléčení přeražené míchy pouze jejich injekce do místa poranění a zvířata začnou opět běhat. Je proto velká výzva, jak přetrženou míchu opravit i u lidí. A protože na zvířatech svědčí pokusy o jednoduchém zákroku,je tu výzva pro zákonodárce, aby umožnili léčbu lidských nešťastníků a dovolili aplikovat buňky z fetu i lidem.



Zvíře s přeraženou míchou po včasném podání buněk začalo chodit. Pomoc – injekce kmenových buněk – musí přijít ale nejpozději do týdne. U lidí ještě dříve, protože člověk má proti myším potlačeny regenerativní schopnosti a účinná léčba by měla být ještě rychlejší, nejlépe hned po úrazu. Je proto proti lidskosti, že u stejného přeražení míchy u člověka se nesmějí použít kmenové buňky cizí, tedy z fetu, ale musejí se kvůli byrokratickým předpisům odebrat nejdříve po úraze jeho vlastní buňky, dát je rozmnožit, což trvá zhruba 3 týdny, páteř musejí místo okamžitého přímého injekčního léčení lékaři v místě úrazu operativně přemostit a pak buňky uvnitř tohoto přemostění po třech týdnech regenerovat injekcí namnožených vlastních kmenových buněk. I když to často vylepší pacientův úraz, není to zdaleka tak účinné a po takové době už člověk zpravidla alespoň částečně ochrne. Kdyby byly k disposici předem namnožené fetové buňky, byla by velká naděje, že by pacient po jejich injekci do místa přeražené míchy neochrnul.

Na filmu, který paní profesorka uvedla, bylo vidět, jak neuvěřitelné výsledky již dokáží vědci z jejího ústavu dělat se zvířaty. A když si člověk uvědomí, kolika zoufalým pacientům by mohli pomoci, kdyby nebylo byrokratických nic neřešících příkazů a mohli používat buněk z fetů, které se jinak stejně spálí, protože nenarozeným dětem po potratu stejně již nikdo život nevrátí, volal by o pomoc! Každý zákonodárce by měl tento film shlédnout a pak by jen opravdová lidská hyena mohla hlasovat proti použití množení kmenových buněk z fetu pro uzdravení lidských pacientů.

Proto by měli politici v rámci humanity povolit pomoci takto postiženým lidem a přestat s falešnou humanitou týkající se již stejně zničeného života. A nejde jen o úrazy páteře, ale o mnoho dalších velmi závažných postižení. Nádorů, parkinsonovy nemoci a mnoha dalších. Nehledě k tomu, že by se to vyplatilo státu i finančně i v případě, že by byl jen každý desátý pokus úspěšný. Místo placení invalidů by se uzdravení lidé vraceli do práce.

Je dále naprosto nepochopitelné, že existuje naprosto absurdní příkaz, že výsledky výzkumu nesmějí být hrazeny zdravotní pojišťovnou a dokonce ani pacientem, pouze z veřejných prostředků.„Zbývají jen veřejné prostředky. Ústav je tedy jakýmsi ,podnikatelským inkubátorem‘. Pokud si sežene investory, rozvine se,“ uvedla profesorka Syková. Zákrok přitom činí pro pacienta pouhých 150 000 Kč a jistě by si ho každý ochrnutý rád za plnohodnotný život zaplatil. Je sice správné, že ústav prof. Sykové dělá základní výzkum, ale mělo by mu být, když použiji okřídlený výraz, z hlediska vyššího principu mravního dovoleno dělat i aplikovaný klinický výzkum.


Je bohužel neuvěřitelné, jaký byl nezájem politiků o tak unikátní věc. Ze senátorů přišla kromě pořádajícího Milana Štěcha pouze
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která sdělila, že konferenci sledovala s velkým respektem a velikým obdivem: „Děkuji paní kolegyni Sykové, že sem do Senátu vnesla takto sofistikovanou konferenci. O vědě a výzkumu tu proběhla sice již spousta konferencí, ale málokterá byla tak odborná. K úvaze je etický rozměr všech těchto bádání a posouvání vědění. Společnost musí vědcům dávat prostředky na bádání. Podporovat tvořivost a kreativitu, ale také se zamýšlet nad etickým rozměrem, kam rozšiřování vědění vede.“


Předseda Senátu Milan Štěch
uvedl, že vláda sice schválila ambiciózní politiku pro výzkum a inovace, ale více o ní hovořila, než konala. Výše investic do výzkumu má podle něho v sobě ukrytý nebezpečný rys přeceňování inovací do soukromého sektoru firem, protože firmy vždy dominantně tlačí na aplikovaný výzkum a neuvědomují si, že bez základního výzkumu by neměly co aplikovat. Snaží se pouze o to výsledky základního výzkumu okamžitě zužitkovat. Politici mají na věc pohled obdobný, protože uvažují jen v jednom volebním horizontu. Stěží jde proto očekávat dotace do základního výzkumu, který je již z definice delší, než je jedno volební období. Stát se musí proto postavit čelem k podpoře vědy a přinutit politiky o ní uvažovat v delším horizontu, než činí toto jedno volební období. Podobně, jak to činí USA, které mají nejvyspělejší výzkumný sektor na světě. Prezident Barack Obama vyhlásil „Iniciativu mozek“ a každý dolar na mapování lidského mozku se USA vrátil již 140krát.

Pan předseda má pravdu a je dobře, že se Senát zabývá touto otázkou. Investice do základního výzkumu je sice drahá a mnohokrát se nic nevyzkoumá, ale pokud ano, změní to naše životy způsobem, jaký jsme si nedovedli představit. Příkladem jsou počítačové čipy, mobilní telefony, družicové navigační systémy, nanovlákna, mikrovlnky, o zdravotní technice a medicíně nemluvě. Toto vše vzniká bádáním vědců v základním výzkumu. Pak teprve se získané poznatky dostanou do aplikovaného výzkumu, který uvede geniální nápady do praxe. Investice do základního výzkumu se proto vždy v dlouhodobém horizontu vyplatí. A snad ještě výrazněji než v průmyslu je tomu ve výzkumu léků a přístrojů v medicíně. Úkolem aplikovaného výzkumu je, aby pomohl vyrábět ve velkém to, co u základního výzkumu končí často jen laboratorními prototypy. Nejde proto podléhat průmyslové lobby, která volá pouze po aplikovaném výzkumu, s nímž je v bezprostředním styku. Rozhodně však nechci snižovat jeho význam, i když bez základního výzkumu by neměl co aplikovat a uvádět do praxe. Zejména v medicíně, kdy jde při záchraně životů doslova o každý den zpoždění, je jeho význam obrovský. Život lidí vylepšují výsledky obou výzkumů, a to nejen v používání v běžném životě. Zajišťují i mnoho nových pracovních míst a prodej patentů a průmyslových vzorů, což nakonec přináší peníze i do státní pokladny.


Každý člověk má v hlavě mozek, i když se to mnohým politikům možná tak úplně nejeví. S věkem jeho opotřebování nastává u všech lidí, a protože se život nás všech prodlužuje, dostává se výzkum neurodegenerativních chorob do popředí zájmu politiků. Proto by žádná alibistická byrokracie neměla stát rozvoji léků v cestě. Bohužel se ale ukazuje, že stojí, a to nejen ve výzkumu kmenových buněk.Výzkum mozku je díky ní podfinancován v celé Evropě. Vyplynulo to z přednášky prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc., z Psychiatrického centra Praha. Přestože díky stárnutí populace roste nárůst degenerativních chorob mozku, což se stává největším socioekonomickým břemenem z celé medicíny, na který EU vydává ročně 800 mld. eur. Problém je, že díky omezujícím byrokratickým předpisům nikdo v EU nechce již přes dvacet let vyrábět nové léky pro psychiatrii. V kontrastu s pokrokem v neurovědách, které dělají doslova zázraky, nezájem firem o výzkum nových léků v této oblasti upadá, protože EU si klade tak nesmyslné podmínky na uvedení nových psychofarmak na trh, že do drahého výzkumu nechtějí firmy investovat. Její naduřelá ochranářská politika pro pacienty před možným zneužitím léků je prováděna tak drastickým způsobem, že to zastavilo lékový vývoj a většina farmaceutických firem vyrábí proto pouze generika.


Dřív musel mít nový preparát před uvedením na trh oproti placebu rovněž více než 50% účinnost, ale nikdo nemluvil doktorům do jeho klinických zkoušek. Objevitel léku proti kurdějím, lodní lékař Lind, zkoumal například, proč námořníkům na moři padají zuby. Napadlo ho dávat jim přídavky ke stravě. Ocet, kyselinu sírovou, citrusy a objev, že právě konzumace citrusů zamezila padání zubů, byl na světě. Kdyby nyní dával vědec někomu kyselinu sírovou, dostane se leda do kriminálu. Podobně si dva doktoři rozdělili pacienty, že jeden bude dávat nový lék, druhý bude léčit postaru a soutěžili, kolik bude mít který pohřbů. Vyhrál ten s novým lékem, který měl méně než 50 % úmrtí. A rozvoj psychofarmak podobně pokračoval závratným tempem. V padesátých letech poprvé podávali psychiatři chlorpromazin, což pokračovalo radostně do konce 20. století. Pak se ocitl vývoj nových léků v krizi, protože prý vzrostla reaktivita na placeba. A pokud nemají nové léky větší efekt na léčbu než placeba, nejsou povoleny do prodeje. Nikdo již ale nedoplnil, proč vzrostla reaktivita pacientů na placeba. Podle prof. Höschla je to proto, že podmínky pro ověřování vlivu placeb jsou nyní jiné a nesmyslné. Lékaři nesmějí pro akademické studie brát alkoholiky, drogově závislé, pacienty se sebevražednými sklony, onkologicky léčené, kteří berou jiné tabletky. Neboli žádné pacienty z těch, kteří jsou těmito léky skutečně léčeni. Psychiatričtí pacienti ve velké míře přitom podle Höschla chlastají, fetují, každý bere mnoho jiných tabletek. Zdravý pacient, který nebere žádné léky, je mladý, nepije a nefetuje, ten samozřejmě nereaguje na psychofarmaka, protože je zdravý jak bez nich, tak i s nimi. Výsledky výzkumu na takových lidech jsou proto nepoužitelné. Zatímco dříve například byla reakce na léky u skutečně léčených pacientů 54 % a na placebo 37 %, nyní v důsledku zmíněné skutečnosti mizí signál mezi aktivní látkou a placebem. Předpisy EU tak brání rozvoji výzkumu těchto léků.


Přitom jsou nová antidepresíva vyvinutá ve světě podle profesora Höschla velmi účinná a tedy velice potřebná. Se současnými ochranářskými předpisy EU je ale velice těžké je prosadit do klinické praxe.
Byrokratický cyklus od výzkumu přes souhlas regulátora, až po vstup na trh je veliký. Počet žádostí o klinické zkoušení klesl v EU o několik tisíc. Ve VB jsou klinické studie na vymření. V důsledku toho devětkrát vzrostla cena nového léku a tato situace trvá již 20 let. Kdyby se takto chovali politici k výzkumu léků dřív, tak není dodnes k dispozici nic, ani zmíněný chlorpromazin.

Nárůst administrativního břemene nastal navíc nejen pro akademiky, ale i pro průmysl. Přestože je 160 mil. lidí ročně postiženo onemocněním mozku, tito lidé nedostanou preparáty na špičkové úrovni, protože výzkum zamrzl. Regulace na ochranu pacienta je přitom neúměrná riziku skutečnému. Politici si neuvědomují, že odstranění bludů či křečí je pro pacienty prvořadé, i když základní choroba vyléčena není. Kolem vývoje psychofarmak se rozvinul právní absurdistán. Je potřeba reformovat péči o duševní zdraví lidí a omezit evropskou byrokracii,“uzavřel profesor Höschl.



O tom, jak probíhá výzkum mozku v evropském kontextu, informovalprof. MUDr. Josef Syka, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Evropa se nachází v investicích do výzkumu mezi USA a Japonskem. Citovanost evropských prací proti USA stoupá. Je to však dáno tím, že publikační výstupy v EU jsou na stále stejné výši, zatímco podíl USA klesá a Číny roste. Všechny obory vyprodukují ročně 46 991 publikací, z toho o neurologii 6 619, neboli 14%. Měsíc květen byl měsícem mozku. V Bruselu vydali materiál o investicích do tohoto výzkumu na integrované projekty. EK rozhodla financovat velké projekty výzkumu mozku částkou 54 mil. eur. Zájem o to projevilo 87 týmů, z ČR bohužel nikdo. Je to dáno tím, že různé země EU dávají více či méně peněz do výzkumu. Nejaktivnější jsou Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Irsko a Finsko.


Ministr školství prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., uvedl, že se snaží co nejlépe investovat prostředky z evropských fondů na podporu výzkumu. Spolu s Norskem si rozděluje 15 mld. eur na výzkum stárnutí a neurodegenerativních onemocnění. „Chceme, aby se ČR připojila k vlajkovým výzkumným projektům v oblasti zdraví a podporovala excelentní vědu. Program Horizont 2020 zastřešuje program na výzkum a inovace do roku 2020. Jedním z jeho směrů je Aktivní a zdravé stárnutí, jehož součástí je i výzkum mozku,“ uvedl Petr Fiala. Škoda, že nepřijal nabídku pana Rusnoka, aby v práci pokračoval. Byl jedním z velice dobrých ministrů.

První místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace PhDr. Miroslava Kopicová uvedla, že ročně tato Rada předává výzkumu 2 miliardy, ale podporuje především soukromé zdroje do výzkumu. Vybudovali několik nových center sloužících k podpoře zdraví novými diagnostickými metodami a prevencí chorob. Jde o to, aby stát z vložených prostředků něco získal. Peníze tedy jsou, ale v jejich rozumném investování brzdí Radu pro výzkum, vývoj a inovace zákon. Bizarní je například to, že šéfové firem musejí osobně předkládat žádosti. Protože jde
často o exkluzívní zámořské firmy, raději to vzdají. Zákon dále neumožňuje mít jediného dodavatele, ale někdy speciální léky či přístroje dělá právě jen jeden výrobce. „Bojíme se pak dělat zakázky pro tohoto dodavatele, abychom nebyli nařčeni, že je to šité někomu na míru. Dalším problémem je, že když například velká universita na něco přijde, průmyslová firma si zajde pro výsledek a pak ho prodají přes ní do ciziny. Pro stát by bylo lepší nechat si objev v ČR. Proto vzniká nový koncept zákona, aby duševní vlastnictví zůstávalo na národní úrovni. Chceme, aby se posílila malá pracoviště, aby se vraceli zahraniční kolegové a aby vlajkové lodě dostaly lepší podmínky,“ uvedla Kopicová

O limitech poznání mozku pohovořil prof. MUDr. Ivan Rektor z I. neurologické kliniky LF MU a Středočeského technologického institutu. Epilepsie se může léčit zavedením povrchových elektrod do mozku, které signalizují počátek záchvatu. Parkinsonova nemoc s třesem rukou i těla je léčena hlubokou mozkovou stimulací zavedením elektrod hluboko do mozku na řadu let. Člověk tak začne normálně chodit a pracovat. Je to pro něj vysvobozením.


Magnetickou resonancí byly provedeny srovnávací studie na zdravých jedincích a na nemocných s parkinsonovou nemocí ohledně studia řeči. Výsledky naznačují, že pacienti mají problém s mluvidly, nikoliv s vnitřní řečí. Pohotovost mozkové kůry měnit myšlenky na řeč je porušena. Lékaři dále zjistili, že záleží na kontextu pohybu, ne na samotném pohybu. Například chci-li pohybovat palcem, jde aktivita do mozku 2-3 sec. před tím. Déja vu fenomén, tedy iluzi již prožitého zážitku, zažili i zdraví jedinci.

Velmi zajímavé výsledky byly provedeny ohledně neurobiologického obsahu vnímání hudby. Záleží na komunikaci uvnitř mozku a koherenci mezi jeho strukturami. Batolata ji vnímají jinak než hudebníci. Ti ji vnímají levou, zatímco amatéři pravou mozkovou hemisférou. I v nemoci vnímají lidé hudbu jinak. Ale vnímají ji, a to dokonce, i když ztratí schopnost číst a dokonce i psát. Hudební skladatel Ravel v demenci složil své slavné Leporelo již v počátku nemoci. Přestože schopnost psát a číst ztratil, hudbu tvořil. Smetana s progresivní paralýzou mozku hrál na klavír, přestože již jinak nekomunikoval. Melodie může vyvolat nebo zamezit záchvat epilepsie. Například Sonáta pro dva klavíry vyvolává útlum epileptické aktivity. Jiné skladby to neprokázaly. Dokonce ani táž skladba provedená s houslemi místo klavírů účinná nebyla. Hudba může mobilizovat, být smutná, veselá...

Profesor Rektor si představuje vyšší nervovou činnost jako rybářskou síť, po jejímž obvodu tahají různě lidi a celkové napětí sítě odpovídá emocím. Občas vznikne v síti díra, kterou spraví doktoři. Kdo je dirigent toho všeho, on neví, ale musí sítě opravovat. Politikům pan profesor vzkázal, aby informovali veřejnost o epilepsii, protože veřejnost se u nás stále dívá na duševně nemocné s despektem. Zatímco v Německu na dotaz, zda by rodiče dovolili, aby si dítě hrálo s epileptikem, byla většinou odpověď kladná, u nás ne. Nyní se to sice lepší a blížíme se v průzkumech průměru EU, ale stále je co dohánět.


Ing. Milan Hájek, DrSc. z Institutu klinické a experimentální medicíny ukázal, jak zobrazuje současná věda mozek. Strukturu mozku odhalí vědcům Pozitronová emisní tomografie, počítačová tomografie CT, Magnetická rezonance MR a ultrazvuk US. Funkční sledování mozkového metabolismu nebo přímo funkci mozku jako takového zkoumají vědci pomocí NMR, PET, SPECT, ionizačního záření.

On sám používá MR, která byla do roku 1983 nazývána NMR (nukleární magnetická rezonance), ale slovo nukleární prý děsilo pacienty, tak ho z názvu metody vypustili. Po objevu NMR roku 1945 vznikly první obrazy mozku v roce 1971. V současné době je nejlepší přístroj s magnetickým polem 7 tesla, který je ale velice drahý. MR zkoumá vodu a vazbu vody na mozkovou tkáň. A nejen zkoumá ale dělá obrázky jejího rozložení, takže určí místo tumoru. Do místa tumoru se pak zavedou feromagnetické nanočástice a vysokofrekvenčním polem v magnetickém poli se vše ozáří, což ohřívá jen ty nanočástice a ohřáté buňky v místě jejich největšího výskytu se ničí.


Jaké mají neurologická onemocnění ekonomické a sociální aspekty, shrnul předseda České neurologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr. Karel Šonka, Dr.Sc. z Neurologické kliniky 1. LF MU a VFN. Pokrok ve výzkumu se přenáší podle něho nyní do praxe podstatně pomaleji než dříve.

Neurologické choroby jsou velmi různé z hlediska ekonomiky. Nejde totiž jen o samo medicínské léčení, ale o následnou rehabilitaci a mnohdy vyřazení z práce. Proto je nutné rozdělit náklady na vlastní medicínské léčení (cena léků) a na náklady nemedicínské přímé (hospitalizace...) a nepřímé (ztráta zaměstnání...).

Na epilepsii se vydá 15 mld. eur na celkovou léčbu, na přímé medicínské náklady 3, na nepřímé 4 mld. Neboli každý obyvatel EU platí 33 euro na epilepsii. Náklady na jednoho nemocného s progresivní roztroušenou sklerózou činí v průměru 350 000 ročně. Záleží ale velice na handicapu. Nemocný se střední formou stojí 390 000, s těžkou 630 000 eur, přičemž přímé medicínské náklady nestoupají. Proto je snaha udržet pacienta v nižších kategoriích. Parkinsonova progresivní nemoc vyžaduje naopak velké náklady na léky. Lehčí míra postižení je levnější, nepřímé náklady s vyšším postižením stoupají. Medikace je pro všechny přibližně stejná. Náklady na pacienty s narkolepsií jsou také stále stejné, 10 000 euro na pacienta a pro partnery nemocných 3500 euro ročně. S věkem je to stále horší s možností si vydělat, a po 55. roce končí s aktivním životem a nevydělají si dál nic. Stoupnou tudíž náklady na jejich podporu. Pokud jde o výskyt chorob, vedou co do počtu (17 560) bolesti hlavy, které stojí sice hodně, pokud se týká léků, ale jejich socioekonomický problém je malý. Dále je častá diabetická polyneuropatie, která není dramatická na léčbu, ale postižení svalovou dystrofií vykazují obrovské náklady nemedicínské. Pro společnost jsou vysoké náklady na cévní mozkové příhody, roztroušenou sklerózu, mozkové nádory, psychózy a demence. Nádory mozku jsou sice drahé, ale je jich málo.


Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
, z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabýval otázkou, jak naše myšlení ovlivňuje genetika. Připomněl práci opata augustiniánského kláštera Mendela, jehož studie o dědičnosti přivedli Watson a Crick na molekulární úroveň objevem DNA, v níž jsou v genomech zakotveny všechny dědičné informace. Genomy se skládají z genů, které obsahují tisíce instrukcí. Je zajímavé, že počet genů člověka není větší než je tomu u nižších živočichů, dokonce i bezobratlých. Amfioxus jich obsahuje 22 tisíc, my máme 25 tisíc genů. Musí nás odlišovat něco jiného. Je to v genomech. Náš genom obsahuje 3 mld. instrukcí, jeho jen polovinu. (500 instrukcí k samostatnému životu stačí.) Velikost lidského genomu je dána DNA, která kóduje funkci.

Šimpanz je nám nejblíže, přesto se lišíme. Kde je zapsán rozdíl? Kde je zakódována abstrakce? Dodnes se skutečný rozdíl v genech nenašel. Zjistilo se ale, že existují rodiny s poškozeným genem FOXP2, které neartikulují a nechápou gramatiku ani strukturu lidské řeči. Lidoopi mají jakoby tuto chorobu. Našel se i gen, který kóduje vznik myosinu. U člověka došlo k jeho mutacím, které myosin oslabily, což zvětšilo jeho mozek. Proces mutace trval přes 240 000 let a vedl ke vzniku unikátních genů člověka, které přispěly k jeho humanizaci.


Až téměř hrůzostrašnou přednášku o mozku jako o inspiraci pro myslící stroje pronesl prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc. z ústavu informatiky AV ČR. Po pochopení jeho principů ho budeme buď opravovat nebo ho využijeme pro umělou inteligenci. Již v současnosti je vyvinut počítač Watson o 3000 procesorech IBM, který nese název po prvním řediteli IBM firmy. Tento počítač byl první, který porazil v kvizu lidi. Sám si nasaje do paměti obsah milionů knih z internetu. Vyhrát šachy je pro počítač proti tomuto jednoduché. Zde počítač nezná algoritmus, navíc musí rozumět řeči. Proto je takový superpočítač předmětem soupeření a kdo to dřív dosáhne, bude mít neuvěřitelnou výhodu. IBM má zakázky na využití od různých pracovišť ve světě. Odhady jsou, že kolem roku 2030 dosáhne umělá inteligence schopnosti lidské a schopnosti sama sebe vylepšovat. Podle USA jde o srovnatelný projekt na dobytí měsíce. Prezident Obama vypsal na příštích deset let 3 miliardy dolarů na využití tohoto přístupu, neboť věc má velký strategický cíl. U nás se tím zatím nezabývá ani jedno pracoviště s hledáním inteligence lidské úrovně. Znalosti, jak to principielně udělat, jsou již k disposici, ale zbývá vše zdokonalit a využít v klinické praxi a umělé inteligenci.

Nikomu sice nevadilo, že ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., nepřišel, pouze to svědčí o ignoranci Nečasovy vlády ohledně řešení konkrétních věcí, svědčí pouze o jejím zájmu o boj o pozice, i když výzkum a vývoj patřil údajně mezi její priority a investice do něj neklesly, a vedla se dokonce diskuse v novém návrhu o navýšení nad 26 mld. Kč. Jenže když se nebudou politici zajímat o to, kam peníze investovat, může to vést nakonec k jejich vyhození oknem. A týká se to samozřejmě i výzkumu ve zdravotnictví.

© Kulturní komise ČR

Autor: Ivana Haslingerová | úterý 2.7.2013 12:35 | karma článku: 21.87 | přečteno: 863x

Další články blogera

Ivana Haslingerová

Senátorka Daniele Kovářová: ZLO PŘICHÁZÍ Z ISTANBULU

Skupiny aktivistů, bojovníků za práva žen a pomýlených podporovatelů Istanbulské úmluvy matou veřejnost výmysly o tom, že četnost domácího a sexuálního násilí roste a že je třeba ty kruté chlapy stíhat přísněji.

4.7.2023 v 9:47 | Karma článku: 46.62 | Přečteno: 1355 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Krásné narozeniny pane prezidente

Zůstaňte ještě dlouho pane prezidente tak svěží jako na posledním semináři v ČNB, kde jste vysvětloval, proč je hospodářství ČR na šikmé ploše.

18.6.2023 v 13:56 | Karma článku: 46.79 | Přečteno: 1428 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Nechte učit Ševčíka a do čela VŠE postavte vzdělaného makroekonoma!

Snad již celý národ ví, že rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák přímo fanaticky usiluje o odvolání docenta Miroslava Ševčíka z postu děkana nejvýznamnější fakulty školy, kterou řídí, Národohospodářské fakulty VŠE.

15.4.2023 v 21:53 | Karma článku: 46.68 | Přečteno: 1565 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Protestujeme proti dehonestaci člena naší redakční rady Petra Žantovského Českou televizí

O stížnostech na Českou televizi, že se na obrazovkách přestali objevovat lidé mající jiný pohled na dění kolem nás než je ten provládní zeleně proevropský a protiruský, že ignoruje a dokonce často dehonestuje některé důležité udá

11.3.2023 v 14:13 | Karma článku: 46.16 | Přečteno: 1345 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 24.72 | Přečteno: 422 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 397 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1436

Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty UK na ní  zůstala pracovat jako odborný asistent a obhájila vědecký titul RNDr. a CSc.  Poté pracovala jako vědecký pracovník v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži na studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v reaktorech, kde jsou vystaveny záření a extrémním teplotním podmínkám. Poté pracovala jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV na studiu vlastností pevných látek za pomoci teoretické kvantové fyziky a chemie.  Publikovala o tom 39 odborných prací.

Po nedobrovolném opuštění vědecké práce díky bezprecedentnímu zásahu Rudolfa Zahradníka musela i přes předchozí dvojnásobné udělení mimořádné odměny ČSAV  za výsledky své práce z ČSAV odejít. Místo vědeckých prací o supravodičích a pod. byla nakonec nucena psát o zvířatech, politicích a podobných záležitostech. Nakonec se psaní článků a esejí stalo její druhou životní láskou a od roku 1996 je  šéfredaktorkou Kulturně-hospodářské revue @Fragmenty_news a jednatelkou Kulturní komise ČR, z.s.

Ve volných chvílích kromě turistiky ráda maluje. Ilustrovala např. knihu pohádek spisovatelky a básnířky Českomoravské vysočiny  Libuše Pamětnické "Strašidla ze Zálesí".

Nikdy nebyla členkou KSČM neboť komunismus pokládá za největší neštěstí lidstva 20. století. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...