Největší poutní místo světa, mexické Guadalupe, navštíví ročně 50 milionů poutníků. Aby bylo možné takový počet návštěvníků zvládnout, jsou v nové bazilice na vrchu Tepeyacu, na němž se nachází, zřízeny pohyblivé chodníky.
Svědčí to o tom, že Guadalupská Panna Maria našla své místo nejen v Mexiku, ale v celé Latinské Americe a také v Evropě a u nás. Její obraz je umístěn například v augustiniánském klášteře u sv. Tomáše v Praze. O tom, co se stalo v Mexiku na místě nazvaném po španělském poutním místě Guadalupe, poutavě vypráví nová kniha Ing. Karla Mráčka. "Guadalupe - největší poutní místo světa". Stručně řečeno, při kolonizaci Mexika Španěly v 16. století probíhaly urputné boje mezi nimi a domorodými Indiány. Španělé nakonec zvítězili, ale napětí přetrvávalo skoro deset let. Indiáni si hledali místo v nově vzniklé společnosti a zbožní Španělé si rovněž pokládali otázku, jak mají s nimi dál jednat. Na obou stranách bylo mnoho bolesti. Přišedší kněží si kladli otázku, zda vůbec mohou tyto, pro ně tak podivné lidi připadající jim spíše jako zvířata, křtít. A právě v této době se 9. prosince 1531 zjevila na pahorku Tepeyac Indiánovi Juanu Diegovi aztécká Panna Marie hovořící s ním v jazyce Indiánů Náhua. Pravila mimo jiné, že křesťanská víra není exkluzivním majetkem nikoho, ale Božím darem lásky pro všechny. Vyzdvihla tak aztécký národ a Španělům naznačila, aby se s ním smířili.
Od té doby ustaly boje, na místě jejího zjevení byl postaven kostel a patronka se stala doslova duší Mexika. Obrazy panny Marie Guadalupské jsou v Mexiku v restauracích, na nádražích, továrnách, dílnách, v taxících, v autech, o kostelech nemluvě. Rodiče po ní pojmenovávají děti Lupe, Lipita, Guada, Pita…
Autor knihy "Guadalupe - největší poutní místo světa" Pavel K. Mráček ji představil ve slavnostním sále Arcibiskupského paláce na Hradčanech
Portrét Panny Marie Guadalupské v Arcibiskupském paláci skrývá v sobě mnoho symboliky jako poselství pro Indiány. Zakrývá zářící slunce, které bylo symbolem hlavního aztéckého boha Huitzilopochtliho, stojí na měsíci, symbolu dalšího aztéckého boha Quetzalcoatla, kterým byl opeřený had. Zastínila tedy indiánské bohy.
Při podrobnějším zkoumání v místě lůna Panny Marie je znázorněn indiánský symbol slunce čtyřlistý jasmínový květ s hlavou kojence uprostřed.
Ať již si kdokoliv myslí v naší komunistickým atheismem tak duševně zdevastované zemi o zjeveních cokoliv, nemůže Panně Marii Guadalupské upřít, že žádnému světci se nepodařilo převést jedním zjevením na katolickou víru celý obrovský kontinent, jakým je Latinská Amerika, a nejen ten, ale i Evropu zachránila před poislámštěním. Bez jejího zásahu v rozhodující bitvě o nadvládu nad Středozemním mořem by v bitvě u Lepanta 7. října 1571 flotila Svaté ligy (aliance Janova, Benátek, Španělska, papežského státu a Maltézského řádu) bývala prohrála s tureckou námořní mocností. To by Turkům umožnilo dělat výpady do Evropy a dostat ji pod svůj vliv. Toho se křesťanští panovníci v čele s papežem velice obávali. Papež Pius V. vyzval celý křesťanský svět k modlitbě růžence za zdar bitvy. Španělský král Filip II. předal pro štěstí v bitvě veliteli flotily Svaté ligy Donu Juanovide Austria vzácnou kopii portrétu Panny Marie Guadalupské, kterou dostal darem. Když byla bitva již málem ztracena a janovskou flotilu sevřeli Turci, admirál vběhl do podpalubí a prosil před obrazem o zázrak. Vítr se otočil a vypukla bouře, která rozehnala turecké lodě. Španělé zahákovali loď Aliho Paši a sťali mu hlavu. Jediná nepoškozená loď v bitvě byla ta s Marií Guadalupskou na palubě.
O očích Panny Marie se traduje, že při 25 000 zvětšení jsou v nich vidět postavy světců. Přiznám se, že jsem po příchodu z přednášky tomuto nevěřila, ale i při zvětšení na počítači jsem při fotografii v RAW kvalitě siluetu postavy i já viděla a v duchu se omluvila za nedůvěru. Kdo nevěří, mohu mu ji v takovém zvětšení poslat
Střetem křesťanské Evropy s rozpínavou Osmanskou říší se tehdy zachránila celá Evropa před poislámštěním. V případě porážky Svaté ligy by se křesťané v Evropě žijící stali otroky Osmanského paši. A protože současné Evropě díky nebezpečné a nezodpovědné politice Bruselu poislámštění reálně hrozí, měli bychom se k Panně Marii Guadalupské obracet o pomoc i my. Bude to možná boj s větrnými mlýny, ale slavný spisovatel Servantes, který se bitvy u Lepanta účastnil, dospěl tehdy k závěru, že i boj s větrnými mlýny stojí zato podstoupit, nevzdávat se a po návratu domů sepsal slavný román Don Quijote de la Mancha.
Sestra Dominika Bohušová uvádí přednášku Pavla Mráčka
Stěny sálu zdobí goblény od francouzského krále Ludvíka XV.
Snímky Ivana Haslingerová, Fragmenty
