Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyvraždění 1,5 milionů Arménů tureckými uprchlíky byla genocida

27. 04. 2017 18:15:27
Před 102 lety 24. 4. 1915 začala v Arménii první jednoznačně historicky zaznamenaná genocida v dějinách. Po porážce Osmanské říše v 1. světové válce vyvraždili během let 1915 a 1918 Turci v Arménii 1,5 milionů původních obyvatel.

V porážce ve válce viděli Alláhův trest za svoji nejednotnost a poslední útočiště spatřovali v Anatolii, v níž tvořila významnou menšinu arménská populace. Do oblasti přišlo 850 000 válečných tureckých navrátilců, kteří nelibě nesli status dobře zajištěných Arménů a snažili se zabírat jejich majetky. Nakonec byli Arméni neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Přišedší uprchlíci se jich rozhodli zbavit a zabrat jejich území a majetky pro sebe. Vládní strana Jednota a pokrok začala připravovat genocidu, jakou nejen Arménie, ale celý svět do té doby nepamatoval. Vyvraždění Arménů uskutečnili tři pašové - předseda vlády a ministr vnitra Talat, ministr námořnictva Džamal a ministr války Enver. Z bývalých kriminálníků vytvořili vojenská komanda, která deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu. Většina z nich při drastických podmínkách (hlad, žízeň, nemoci), transport nepřežila. Přeživší byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do tábora Dajr az-Zaur v Mezopotámii a tam vyhnáni do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zauru byl na památku obětem této hrůzostrašné genocidy vystavěn křesťanský památník, který byl v září 2014 poničen radikálními muslimskými stoupenci Islámského státu.

Tyto hrůzy zastínila další hrozivá válka, Hitlerův holokaust a Stalinovo vraždění. Vše ožilo v posledních letech, kdy se do Evropy začali díky tzv. muslimskému jaru po neuváženém pozvání německé kancléřky Merkelové valit po statisících novodobí muslimští uprchlíci a zejména díky obavám z nově vytvořené Osmánské říše diktátorem Erdoganem.

Pohled současného světa na tehdejší Arménskou genocidu Tureckem

Samozřejmě že Turecko a Arménie mají na vše opačné názory. Turecko bagatelizuje hrozivou genocidu jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů. Představitelé Arménie trvají naopak na tom, že se jednalo o genocidu 1-2 milionů Arménů a žádají po Turecku odškodnění a především poučení se z události do budoucna. Rusko, Arménie, Kanada, Francie, Švédsko, Litva, Polsko, Itálie, Řecko, Venezuela, Německo a Slovensko genocidu uznaly. (Spolkový sněm SRN přijal rezoluci, v níž události v Osmanské říši byly označeny za genocidu až 2. června 2016.) Vlády USA a Velké Británie odmítají uznat masakry Arménů za genocidu. Zřejmě proto, že Turecko je významný člen NATO s druhou nejsilnější armádou po USA.

Mše se účastnil i arménský patriarcha Nerses Bedros XIX Tarmouni (vlevo).

Hlava katolické církve papež František (Jorge Bergoglio) nazval již v roce 2013 masakr Arménů Turky "první genocidou 20. století". V tomto roce připomněl vše na mši svaté, které se účastnil i arménský patriarcha Nerses Bedros XIX. Tarmouni (na snímku agentury Reuers vlevo) a začlenil ji mezi genocidy spáchané nacistickým a stalinistickým režimem a masové vyhlazování například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně. "V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid," uvedl František dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsal tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. Ačkoli Jan Pavel II. použil výraz genocida v dokumentu a jej také několikrát použil, než se stal před dvěma lety papežem, bylo to v neděli poprvé, co tento termín zazněl z úst hlavy katolické církve takto na veřejnosti. Turecko pobouřeno papežovými slovy stáhlo z Vatikánu své dva velvyslance. Zachovat vzpomínku na nesčetné, většinou křesťanské oběti "hrůzného a šíleného vyhlazování" je podle papeže Františka nejen potřebné, ale je to i povinnost, protože "kde není paměti, tam zlo stále drží rány otevřené".

Pohled České republiky na genocidu v Arménii

Češi měli svědectví o genocidě Arménů z první ruky už krátce po vzniku samostatného Československa, protože v oblastí se pohyboval Karel Hansa, který napsal knihu Hrůzy Východu, v níž shromáždil očitá svědectví a popsal dozvuky masakrů. Kniha vyšla v roce 1923 v Berouně, více méně za nezájmu publika. Psalo se tam např., že „Děti ležely v největším stupni smrtelné horečky bez pomoci na holé zemi v kalu, blátě, vodě. Co živ budu, nezapomenu těch maličkých tvorů, těch trpitelů za viny nespáchané.“ A další český inženýr zaměstnaný v Osmanské říši na železnici, podal Hansovi svědectví „... během šesti hodin bylo povražděno ve městě Angora více než 1 500 mužů. Všechny svázali a odvedli za město, kde je na odlehlém místě řezníci poráželi jako jateční dobytek.“ Přesto až v roce 2015 bylo přijato usnesení zahraničního výboru Sněmovny ČR, které označilo hromadné vyvražďování Arménů za genocidu. Ustrašená europeistická vláda vyvraždění Arménů přesto za genocidu formálně neuznala.

První, kdo vyslovil jasně, že šlo o genocidu, byl při státní návštěvě Arménie v roce 2016 prezident Miloš Zeman. Vyslovil se též pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem. Naši zbabělí politici uvedli, že prý šlo jen o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně. Je ostudné, že ČR uznala genocidu Arménů až v dubnu 2017 po schválení Německem, kdy parlament přijal příslušné usnesení z roku 2015. Letos prezident republiky Miloš Zeman zaslal v pondělí 24. dubna 2017 dopis Barseghu Pilavchyanovi, duchovnímu pastýři arménské komunity v České republice, v souvislosti se 102. výročím tragických událostí v Arménii.

Ctihodný Otče,
dnes si připomínáme 102 let od doby, kdy na území Arménie došlo k masovým vraždám arménského obyvatelstva. Jak víte, osobně jsem při několika příležitostech, naposledy během své státní návštěvy v Arménii a při jednání s prezidentem Sargasyanem v červnu loňského roku, označil tato zvěrstva za genocidu. Domnívám se, že ony události probíhající v celkově pohnuté době představují jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem.
Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa.
Dovolte mi proto, Otče, abych při příležitosti připomínky masakrů v Arménii Vaším prostřednictvím vyjádřil upřímnou soustrast nejen početné arménské menšině v České republice, ale i celému arménskému národu.
V úctě Miloš Zeman, prezident České republiky

48337

Jediný, kdo bez ohledu na ustrašenou vládu jednal s pražskou komunitou Arménské apoštolské církve sv. Řehoře Osvětitele již před jejím uznáním genocidy v Arménii byla Jeho Eminence Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český. Komunita se scházela v dominikánském kostele sv. Jiljí a v neděli 11. října 2015 arcibiskup předal k užívání P. Barseghu Pilavchyanu, archimandritu Arménské apoštolské církve pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko kostel sv. Ducha a umožnil podílení se o něj s místní farností. Podle odhadu P. Pilavchyana žije na území republiky asi 10 tisíc Arménů. Mnozí se sdružují právě kolem své církve, která v České republice získala registraci v roce 2014.

Autor: Ivana Haslingerová | čtvrtek 27.4.2017 18:15 | karma článku: 28.32 | přečteno: 808x

Další články blogera

Ivana Haslingerová

Charakteristický hudební artefakt křesťanství, zvuk zvonů, posílí zvon Marie Terezie

Do redakce nám přišla krásná zpráva: "Hlásím, že zvon pro Konopiště byl odlit 16. 11. po 15. hodině a poprvé spatřil světlo světa 17. 11. po 10. hodině, kdy byl vyjmut z formy a jak zvoníci říkají - zvon se narodil."

19.11.2017 v 18:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Naši politici ukázali, co pro ně znamená slovo demokracie a svoboda projevu

Jeho Eminence Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský, primas český, zaslal blahopřání stranám, které se dostaly ve volbách do Poslanecké sněmovny.

16.11.2017 v 14:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Clintonová a Obama prodali uranovou nezávislost USA Rusku

Zatímco Evropa žije stěhováním milionů Arabů a Afričanů do Německa a díky Schengenu do všech zemí EU, Spojené státy žijí aférou "čestné a neúplatné" neomarxistické Hillary Clintonové a jejích demokratů.

28.10.2017 v 11:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Budoucnost bez morální obnovy národa je nemyslitelná

Morálka společnosti během života ve dvou totalitách velmi utrpěla a národ se dosud ze života v nacistickém a poté komunistickém kulturním marazmu úplně nevzpamatoval.

4.10.2017 v 15:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Tomáš Flaška

Biľak byl velký učitel

Prezident Zeman při příležitosti své návštěvy v Rusku poskytl před touto návštěvou agentuře TASS rozhovor, jak bývá při takových návštěvách zvykem. Člověk si jen musí položit otázku čí je to vlastně prezident.

21.11.2017 v 2:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Vítězslav Stanovský

GDPR - miniseriál - díl 1.

GDPR je nařízení z Evropské unie, které vstoupí v platnost 25. 5. 2018. Jedná se o nařízení, tedy je automaticky platné bez národních úprav pro všechny země EU a EFTA. My máme pouze povinnost být s ním v souladu...

20.11.2017 v 22:16 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Není Klaus jako Klaus

Ve svém komentáři k 17. listopadu se Václav Klaus ml. distancoval od dnešní podoby jeho oslav i od lidí, kteří je dnes využívají jen ke svému zviditelnění. Tehdejší události však označil za radostný moment, jaký už asi nezažije.

20.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 689 |

Jindřich Pacovský

Znovu o "digitálním" řízení zdravotnické péče (eHealth)

Jeden z pohledů na problémovou "digitalizaci" procesů kolem zdravotnictví. Volně navazuje na setkání Evropského liberálního fóra v Praze.

20.11.2017 v 13:30 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jan Bartoň

Miroslav Kalousek: Ústavní puč

Leccos jsem již od českých politiků zaslechl. Poslední projev Miroslava Kalouska před zahájením schůze poslanecké sněmovny mne opět přesvědčil, že Kalousek je mistrem politických zkratek. Jednání Zemana a Babiše nazval ústavní puč

20.11.2017 v 13:15 | Karma článku: 35.38 | Přečteno: 1968 | Diskuse
Počet článků 325 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1636

Pracovala jsem 23 let jako fyzik v Akademie věd ČR. Po nedobrovolném odchodu z ní se věnuji publicistice. V současné době jsem šéfredaktorkou Kulturně-hospodářské revue, jejíž jméno z důvodu reklamy nemohu uvést.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.