Na můj facebook (https://www.facebook.com/ivana.haslingerova/approve?log_filter=review&pnref=lhc) mi přišel článek:
"Ředitel redakce Parlamentních listů Jaroslav Polanský popřál Nele Liskové a Národní domobraně vyhlazení! ". Vzhledem k tomu, že jsem již za 24 let práce v médiích na leccos zvyklá (nám dokonce přály dámy z Antify v čele s paní Tydlitátovou veřejné upalování na náměstích spolu s tehdejšími lidmi z Hradu v čele s prezidentem Václavem Klausem, neb jsme podle nich všichni klerofašisté), příliš mne postoj pana ředitele nezaujal. Řekla jsem si, že je to zřejmě přívrženec multikulturalismu a přílivu běženců do Evropy, jako ostatně velká část našich novinářů, a s jeho postojem nejde určitě hnout, dokud některý z roztomilých hostů německé kancléřky Merkelové neublíží někomu z jeho blízkých. Co mne ale opravdu po přečtení článku šokovalo, jakou úroveň má jeho konverzace s jeho kolegy na facebooku, na jaké úrovni se dělá novodobá cenzura v našich médiích a jak je smutné, že lidé s vyjadřovací úrovní 20. cenové skupiny vedou naše média.
Úryvek z facebooku pana šéfredaktora Polanského z Parlamentních listů o paní Liskové. Zálohu další odborné diskuse probíhající na FB profilu J. Polanského najdete zde: http://nezaujaty-reditel-redakce-parlamentnich-listu.webnode.cz/. V případě, že by pan Polanský svůj příspěvek a vlastní komentáře pod ním odstranil, najdete je zde: http://nezaujaty-reditel-redakce-parlamentnich-listu.webnod….)
Vše by bylo sice nechutné a smutné, ale až na oplzlou úroveň této komunikace by šlo o jinak vcelku nezajímavou věc vedle zpráv ze světa o válkách a vraždění...
Až na to, že pro paní Liskovou je to zřejmě důvod bezmála rok a půl trvající mediální blokády na Parlamentních listech, která nastala nedlouho poté, co zmíněný Jaroslav Polanský ji obtěžoval oplzlými zprávami zasílanými přes sociální síť Facebook a byl jí odkázán do patřičných mezí. Parlamentní listy začaly odmítat její do té doby čtenáři vyhledávané a hojně čtené příspěvky. Přestože dříve redaktoři po Nele Liskové sami opakovaně požadovali zasílání nových článků a zajímali se o to, kdy napíše další. Najednou přestaly referovat o jejích politických aktivitách a potažmo o aktivitách nezávislé občanské iniciativy Národní domobrana, jejíž je představitelkou.
Je mi jasné, že Parlamentní listy jsou soukromým periodikem a mohou publikovat, co ony samy uznají za hodna pohledu. Nepíši článek proto s nadějí, že změním názor pana šéfredaktora na články paní Liskové. Píši to proto, aby čtenáři otevřely oči a uvědomili si jak probíhá cenzura pro otištění článků v Parlamentních listech a jakou úroveň má konverzace jejich ředitele. Tím nechci zavrhovat všechny redaktory v Parlamentních listech, kteří v mnoha směrech odvádějí profesionální práci a jejichž články jsou důležitým informačním zdrojem pro celou naší společnost.
Veřejné schvalování genocidy vůči domobrancům a zejména vulgarita k ženě, která je statečnější, než drtivá většina jejích mužských protějšků v politice, je ale zavržení hodné. Co si myslíte o postupu ředitele redakce Parlamentních listů? Co je podle vás skutečnou příčinou její mediální blokády v Parlamentních listech? Uvítáme váš názor.
fragmenty@fragmenty.cz, https://www.facebook.com/ivana.haslingerova, https://www.facebook.com/www.fragmenty.cz/?fref=ts, fragmenty.cz
© Kulturní komise ČR
