45. americký prezident Donald Trump po vítězné volbě slíbil udělat z Ameriky zase světovou jedničku. A svůj sen se snaží plnit i přes neuvěřitelné boje s tamní justicí a dalšími neomarxisty.
Právě před rokem, 20. ledna 2017, byl do čela USA postaven po deseti letech neomarxistických nebezpečných experimentů Baracka Husseina Obamy sedmdesátiletý konzervativní republikánský politik a podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatší člověk světa Donald John Trump, který slibil vrátit USA jejich bývalý glanc a roli světové jedničky. Jak se mu to po roce ve funkci daří i přes obrovský tlak liberálních neomarxistických odpůrců?
Při projevu, ve kterém v červnu 2015 ohlásil svou kandidaturu na prezidenta USA, mimo jiné Trump řekl, že jako prezident postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a Mexičané ji zaplatí. Protože v USA žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část jich pochází z Mexika, měl tento jeho slib velký kladný ohlas u běžných občanů, zatímco stanice NBC Universal krátce poté oznámila, že na základě jeho slov vůči imigrantům, které jsou neslučitelné s jejími hodnotami respektu a úcty vůči všem, ruší všechny jeho televizní pořady na ní vysílané. Mnohý politik by se zalekl, Trumf však řekl, že si za svými slovy stojí. A po teroristickém útoku v San Bernardinu volal dokonce po celkovém a úplném zastavení přístupu muslimů do Spojených států. Když byl dotázán na rozvinutí toho, co tím konkrétně myslel, řekl, že toto zamezení neplatilo pouze pro radikály, ale všechny lidi vyznávající islám – i pro muslimy-turisty, obchodní cestující či muslimy americké státní příslušnosti vracející se do země např. z dovolené.
Dalo se čekat, že to rozzlobí politiky v arabských státech. Saúdskoarabský princ Valíd bin Talál poté nazval Trumpa „ostudou Ameriky“ a prohlásil, že Trump „chce převzít kontrolu nad našimi politiky pomocí tatínkových peněz“. Co bylo horší, že se toto Trumpovo prohlášení setkalo s převážně negativní reakcí v amerických médiích a že federální soudce v americkém Seattlu pozastavil platnost výkonného nařízení prezidenta Trumpa, které zamezilo občanům vybraných sedmi muslimských zemí vstup na americké území a způsobilo problémy na letištích. Posléze bylo toto soudní rozhodnutí potvrzeno ještě třemi soudci odvolacího soudu v San Franciscu. Po několika dnech nejistoty ohledně dalšího postupu bylo oznámeno, že Trumpova administrativa tuto kauzu nepředloží Nejvyššímu soudu USA ke konečnému rozhodnutí. Trump později musel zmírnil svou pozici v červnu 2016 s tím, že dočasný zákaz by se vztahoval pouze na osoby pocházející ze zemí „usvědčených z terorismu proti USA nebo jejich spojencům“, nebo zemí „ohrožených terorismem“. I tak ale občané viděli, že své sliby chce plnit, jak jen mu to bude umožněno.
A Trump skutečně v boji s imigrací pokračoval. Prohlásil, že by bylo přijatelné se vypořádat nejen s teroristy, ale i s jejich rodinami. Řekl také, že teroristé používají své rodiny jako „živé štíty“. V debatě volal po tvrdém zásahu proti Islámskému státu. Cílení na ostatní členy rodin se dalo vyložit jako porušení Ženevských konvencí, což mu bylo vytýkáno v televizních komentovaných zpravodajstvích (např. Last Week Tonight with John Oliver nebo The Young Turks). On však bojuje dál. Vnitropoliticky se především profiloval svými odmítavými postoji vůči nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodně pro naše a zejména bruselské politiky může být vzorem v tom, jak dokázal svým osobním příkladem prolomit doslova smrtící politickou korektnost.
Další Trumpův příklad je v tom, že potvrdil svůj pravicový Friedmanovský přístup k ekonomice a prosadil poprvé od éry Ronalda Reagana daňovou reformu s výrazným poklesem daní. Nezapřel tím svá bakalářská studia ekonomie na Pennsylvánské universitě.
Nedal se zlomit ani kongresem tzv. ekologů v Paříži a nepodepsal nesmyslné "Pařížské klimatické dohody".
A aby jasně ukázal Evropské unii, že se jí nebojí, pohovořil v OSN a ve Varšavě o významu národních států pro zachování kulturních a civilizačních hodnot pro Evropský kontinent.
A nepřipojil se k nátlaku EU na rozpoutání válečného stavu s Ruskem. Naopak si telefonicky pohovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a poté navštívila prezidenta Trumpa v Bílém domě německá kancléřka Angela Merkelová s početným doprovodem. Nejprve jednali oba státníci mezi čtyřma očima v Oválné kanceláři a pak ve velkém kruhu účastníků o vzájemných obchodních stycích. Nato byla uspořádána tisková konference, která byla navštívena velkým počtem zástupců médií z celého světa. Den poté uveřejnil Trump na Twitteru tento text: „Německo dluží NATO obrovské sumy, a Spojeným státům se musí lépe platit za silnou a nákladnou obranu, kterou Německu poskytují!“ Vypověděl tak doposud neratifikovanou smlouvu o Transpacifickém partnerství.
V reakci na test íránské balistické rakety ze dne 29. ledna 2017 se Donald Trump rozhodl 3. února 2017 na tuto zemi uvalit sankce. Íránská vláda odsoudila nové sankce jako nelegální a dále uvedla, že v reakci zavede právní omezení proti americkým jednotlivcům a jiným subjektům, kteří pomáhají „regionálním teroristickým skupinám“. Trump již 2. února na svém Twitteru uvedl, že íránská vláda obdržela kvůli raketové zkoušce od USA oficiální výstrahu. O neohrožené Trumpově reakci na výhrůžky Severní Koreje není třeba psát. To sledovala snad všechna média.
To vše není málo vzhledem k tomu, že předtrumpovský politický establishment má ve Spojených státech bohužel stále ještě nesmírnou sílu a postavit se mu může jen opravdu odvážná a silná osobnost. Když se člověk začte do životopisu Donalda Trumpa, zjistí, že zřejmě právě tento rys povahy zdědil Trump po svých prarodičích, německých emigrantech, kteří přišli do USA v roce 1885 a dokázali se tam etablovat tak, že jejich syn Fred Christ Trump měl již tak silnou firmu Trump Organization, že v ní mohl svého syna po absolvování bakalářského studia na Pennsylvánské unversitě v oboru ekonomie a finančnictví zaměstnat a do začátku mu poskytnout dokonce úvěr jednoho milionu dolarů. Také není bez zajímavosti, že oba rodiče Donalda Trumpa se dožili 94 a 88 let, takže útoky odpůrců na jeho věk jsou zřejmě obsoletní. A není rovněž bez zajímavosti, že když předal první projekt - revitalizaci bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati ve státě Ohio - firmě svého otce, dosáhl zisku 6 milionů amerických dolarů.
A aby byl článek čtivější, trochu bulváru: V roce 1977 se Donald Trump oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou. Do tohoto manželství se narodily tři děti: Donald Jr., Ivanka a Eric. Je známo, že Donald Jr. hovoří plynně česky, protože měl v dětství úzký vztah ke své babičce z matčiny strany, která jej naučila mluvit česky. Manželé Donald a Ivana Trumpovi se rozvedli v roce 1992. Následujícího roku si Trump vzal herečku Marlu Maplesovou, s níž má dceru Tiffany. Jejich rozvod následoval v roce 1999. O šest let později se Trump oženil potřetí, a to se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou, která přivedla na svět syna Barrona Williama Trumpa.
